Dobřichovice s osadou Karlíkem tvoří dohromady jednu obec a mohou obě pohlížeti na úctyhodné
stáří. Půdorys Karlíka ukazuje na ves horskou, Dobřichovic na ulicovou.
Obyvatelé dobřichovičtí stavěli své příbytky proti dvoru, počínaje číslem 10.-16., pak založili v
pravém úhlu ulici druhou 17-22, tuto budovali i po druhé straně 24-29. Pak povstala ulice ode
dvora, když rovnoběžně se zámkem byly stavěny domy 45-41. Zámek, mlýn, dvůr, hospoda,
kovárna sluly panskými domy. Domkáři stavěli v místech, kde se říká na drahách, což možno
považovat za jakési podhradí.
Původní ráz staré osady se mnoho nezměnil. Ani katastrofální poměry, oheň nebo povodeň
podstatně typ vsi nezměnily. Poměry hospodářské a sama hospodárnost, potřeba rychlého obnovení
po ohni, nutily přímo užívati starých neporušených základů a budovati na stejném místě a se
stejným rozdělením budov. Zvláštní ráz lidových staveb se zde nevyvinul. Hospodářská stavení
jsou po pravidlu rozeskupena tak, že s domem obytným a vrátní zdí určují a ohraničují dvůr.
Stavěno bylo skromně a účelně s ohledem na výměru polí.
Označování domů čísly začíná kol r.1750, jak je ze zdejších matrik vidno. V r.1755 byl vydán
zákon o označování domů domovními čísly a nesprávné označení bylo trestáno jednoročním
vězením na Špilberku u Brna . Do čísla 45 jsou všechny domy v Dobřichovicích, 46-52 v osadě
Karlíku, kde č.52 nesl vinařův domek, jenž vyhořel, aniž by byl více postaven. Číslo 52 bylo dáno
hájence na Brunšově, kteráž byla později prodána zednickému mistru Kusému. Čísla domů 53-67
se nalézala na pravém břehu řeky na Brunšově. Původně tam byl sklep, nynější myslivna č.53, a
několik menších chaloupek. Brunšovem vedla cesta do lesů dobřichovických, na Řitku a na Skalku.
O výročních trzích ve Mníšku a v Kníně ožila cesta, vedoucí podél rokle, do níž r.1860 spadli koně
s nákladem dříví, při kterémž neštěstí se kočí těžce zranil a koně musili být utraceni.
Po vystavění železné dráhy r.1861 byly na Brunšově vybudovány první vily. Pražáci si
oblíbili zdejší rozkošnou krajinu, často sem přijížděli a zámožnější stavěli si zde letohrádky.
Prvním, jenž odprodal část pozemku na stavbu vily, byl rolník Baloun z č.45 a první letohrádek
vystavěl Unger a majitelem jeho se stal později ministr Randa. Od té doby se vzmáhal stavební
ruch neustále a tak povstala jedna z nejkrásnějších osad venkovských letohrádků pražského okolí.
Pro blízkost hlavního města, výhodné železniční spojení, příležitost ke koupání, krásné lesnaté
okolí jsou Dobřichovice vyhledávány nejen majiteli vil, kteří zde v létě tráví volný čas, nýbrž i
mnohými výletníky, kteří zejména nedělního času, vzdáleni velkoměsta sem přicházejí.
Čilý ruch stavební nastal po skončené světové válce. Zastavena byla veliká část pozemků, zejména
v pravo od pražské ulice a v levo při silnici karlické. V nejnovější době i na Kopaninách v lese
nad Dobřichovicemi směrem k Řevnicům. Za tím účelem vybudoval tam řád křižovnický velikým
nákladem síť lesních cest. V roce 1930 stavební ruch téměř utichl, ale zdá se, že ne navždy, ježto
aspoň 3-5 domů ročně se zde staví a jest ustavičně čilá poptávka po stavebních místech.
Jak již pověděno označeny byly čísly 1-7 včetně t. zv. panské domy, k nimž se počítaly: č. l zámek,
č.2 mlýn, č.3 panský dvůr, č.4 farská chalupa, č.5 hostinec na Staré poště, č.6 kovárna,
č.7 židovna.
O jednotlivých domech a o jejích osudech, pokud bylo možno z pramenů dochovaných i ústních se
dověděti, bude pojednáno v zvláštní části, v níž co samostatný celek líčeny budou osudy selských
gruntů.
Stavební ruch, brzy po převratu se v Dobřichovicích netušenou měrou rozmohl, trval do roku 1930,
kdy se skončil zákon, jímž veškeré novostavby se na dobu 35 let osvobozují od domovní a
činžovní daně. Tím však stavební ruch úplně neutichl. Letos v r.1931 jest ještě rozestaveno pět
domů, jejichž stavba bude do zimy skončena.
Podle nového stavebního řádu jsou k dalším novostavbám určena místa na t.zv. Struhách mezi
potokem a karlickou silnicí, kde budou obloukovitě vytýčeny nové ulice. Jiná stavební místa jsou
v lese nad Dobřichovicemi na t.zv. Kopaninách, na nichž jest dosud postaveno pět nových vil.
Budou-li se Dobřichovice dále rozšiřovati, ukáže-li budoucnost a tu lze doufati, že pro krásu okolí,
blízkost hlavního města a příležitost ke koupání, pro čistý vzduch posud žádným kouřem továrních
komínů nezkažený, budou i na příště Dobřichovice jako letovisko vyhledávány.
|